Takže téměř stovka. Základ půdorysu města tvořily průmyslové závody, kolem nichž se většinou v docházkové vzdálenosti nacházely kolonie. Mnohé z nich jako Pod starou mašinou, Jindřichova kolonie nebo kolonie Centrálka jsou dávno zapomenuty a překryla je jiná výstavba. Jiné, jako Štítová kolonie, kolonie U koule v Mariánských horách, nebo Jubilejní stojí dodnes a jsou hezky zrekonstruované. Do současnosti se jich dochovalo více než třicet.
Kolonie jsou opředené množstvím mýtů. Jsou pověstnými dějišti násilí, kriminality, chudoby nebo prostituce. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Byly takové všechny kolonie? A po celou dobu trvání? Tak třeba Vítkovické železárny byly sebevědomým paternalistickým podnikem s propracovaným sociálním programem, který budil respekt již na konci 19. století. Málokdo ví, že v konceptu evropského sociálního města předběhly Vítkovice mnohem známější Baťovský Zlín! Přijďte se s námi o tom přesvědčit!
Pro zajímavost: Jednotlivé kolonie se od sebe liší zejména dobou vzniku a tím kdo byl jejich investorem. Stavěly je důlní společnosti a Vítkovické železárny, Severní dráha Ferdinandova či Báňská a hutní společnost. Zaměstnanecké bydlení se dělilo podle profesních a sociálních skupin na hornické, dělnické, mistrovské, úřednické a takzvaná kasárna. Většinou měly jednu obytnou místnost. Vyšší úředníci měli k dispozici samostatné vily.