Po vykonání základní vojenské služby se rozhodl zůstat v armádě jako délesloužící poddůstojník. V říjnu 1937 byl převelen k bruntálskému pěšímu pluku 34 Střelce Jana Čapka, jehož osmý strážní prapor, třetí rota hlídala stavbu pohraničního opevnění v okolí Litultovic na Opavsku.
Kubiš byl se svými muži ubytován v hasičské zbrojnici v Sádku, jejich úkolem bylo hlídat pevnost OP-S-38 (0,5 km východně od obce). Do Opavy dojížděl Kubiš na střelby.
Atmosféra v pohraničí byla tehdy velmi napjatá. Jeden z jeho kamarádů popsal, že denně byly hlášeny přepady stráží, němečtí ordneři dělali veliké škody. Ničili stroje a také trávili studny. Četař Kubiš byl podle něj obětavým a poctivým velitelem, který se o nás vzorně staral, pro každého měl vlídné slovo za každých okolností, každému poradil, pomohl, když pomoci potřeboval. Byl jako starší kamarád, kterého měli všichni rádi a bylo na něho spolehnutí. Žádný z vojáků nedbalé výkony neprojevil, aby se ulil. Po Mnichovu odešel Kubiš do zálohy, později uprchl přes hranice Anglie.